John


    Je slavnější než Beatles, nikdy však nevykročil z jejich stínu. Snad proto je navenek tolik urážel. "Zasraní hajzlové, to byli Beatles. Musíte bejt hajzl, abyste to mohl dělat, to je fakt. A Beatles jsou největší hajzlové na světě!" Na každý jeho výrok však existuje pět protivýroků. Těžko lze bez výhrad věřit čemukoliv z toho, co Lennon ve svém životě řekl. Pro svou generaci však byl mesiášem, ať říkal cokoliv. "Nepamatuji si, co jsem řekl. Jsem člověk, kterého se lidi hodně vyptávají, tak jim odpovídám - něco z toho má smysl, něco jsou úplné pitomosti, něco lži." S odstupem času by se chtělo říct: muselo to tak dopadnout. Kolik se jen vedlo mystických dohadů kolem skladby Come Together: Shoot me, shoot me, shoot me (zastřel mě) šeptá Lennon na počátku každého verše. John Lennon byl až příliš nevypočitatelný. Alkoholik, narkoman, děvkař. Milující romantik, idealista, vegetarián. Poslední originál, říkával o něm David Bowie.

 

MÁMA YOKO

    Na Liverpool pršely bomby, byl druhý rok války, večer devátého října. Výbuchy otřásaly zdmi staré porodnice na Oxford Street, když vzdálené dunění prvně překřičelo prvorozené dítě pětadvacetileté Julie. Jméno mu vybrala její sestra Mimi: John Winston Lennon. V jejím domě na Menlove Avenue také vyrůstal, s Julií se nadále nepravidelně stýkal spíše jako se starší sestrou než s matkou. Dokud ji 15. července 1958 nesrazilo auto řízené opilým policistou ve výslužbě. Svého otce Alfreda viděl Lennon prvně v šesti letech, podruhé se setkali až v roce 1965. "Kdes byl posledních dvacet let?" štěkla na něj ve dveřích rocková hvězda.
    Kradl, rval se, kreslil nemravné obrázky, byl postrachem učitelů a idolem svých spolužáků. Ještě v první třídě byl nejlepším žákem ve třídě, o tři roky později už o něm psali: "Beznadějný. Spíše třídní šašek. Jenom zdržuje ostatní studenty." Přesto se dostal na liverpoolskou uměleckou školu, kde studoval písmo. A pak přišel rock'n'roll; bylo mu čtrnáct. "Nikdy mě nic doopravdy nevzalo, až Elvis Presley," opakoval později mnohokrát. Samotu jeho života zaplnila foukací harmonika, elektrická kytara, Paul McCartney. O deset let později mu bude stejně smutno jako kdysi. Tehdy pro něj bude setkání s extravagantní japonskou umělkyní Yoko Ono stejně osudové jako v mládí Elvis.
    Potkali se v listopadu 1966 na její výstavě Nedokončené malby a objekty. Yoko Ono později tvrdila, jak ji Lennonova přítomnost zaskočila, byť předem pozvánkami obeslala oba členy autorského dua, chtěla aby Beatles převzali patronát nad její prací. A zanedlouho se s Lennonem setkala znovu. A znovu. Už ho nepustila. Objevovala se všude tam, kde slavný muzikant, pravidelně mu psala do Indie, stále častěji ho neohlášena navštěvovala v jeho domě v Surrey. Nakonec Lennona přiměla, aby sponzoroval její výstavu nazvanou Yoko a já. Měl jedinou podmínku - jeho jméno se neobjeví na veřejnosti, objevilo se přímo v programu akce. A sama Yoko se zanedlouho zjevila ve studiu Abbey Road na zkoušce Beatles. Nenápadně se při té příležitosti zeptala svého nového přítele, proč skupina ve svých písních používá vždy tak jednoduché rytmy. O pár měsíců později ji Lennon pozval k sobě domů.

   "Nevěděl jsem, co mám dělat, tak jsme šli nahoru do studia a přehrál jsem jí pár experimentů s elektronickou hudbou. Udělalo to na ni dojem a navrhla, abychom spolu zkusili něco udělat. A tak jsme natočili Unfinished Music No.1: Two Virgins. Byla půlnoc, když jsme začínali. Skončili jsme za svítání. Pak jsme se milovali. Bylo to nádherné." Ráno se z dovolené vrátila Cynthia Lennonová. Svého manžela našla v kuchyni s cizí ženou, měla na sobě její župan. Pochopila. Kdysi se setkali koncem roku 1957 na studentském odpoledním čaji. Lennon slečnu Powellovou vyzval k tanci, a ta ho odmítla. "Nechci přece, aby ses za mě provdala, nebo snad jo?" zareagoval Lennon. Vzali se o pět let později v Liverpoolu, Cynthia byla ve druhém měsíci, 8. dubna 1963 se jim narodil syn Julian. John Lennon ten den strávil s Beatles v Londýně, v Anglii toho času zuřila beatlemanie. Své první ženě nikdy věrný nebyl. Sám jí jednou přiznal, že ji podvedl s desítkami žen. Později se jen tak mimochodem zmínil, že Cynthii snad kdysi skutečně miloval, ale nikdy pro něj nebyla tím, koho celý život podvědomě hledal. Tím byla jeho matka. A tou mu mohla být Yoko Ono. Byla o sedm let starší a stejně osamělá jako on. Sám přiznal, že dva roky předtím, než ji poznal, byl ve strašné depresi, písně prý psal ze zoufalství. Postupně si na ní vytvořil takovou závislost, že se děsil, aby nezemřela dřív než on. "Yoko mě naučila všechno podstatné, co vím." Mimo jiné i brát heroin, na několik let mu oba propadli.
    Jejich vztah snad nejlépe ilustruje slavná fotografie Annie Leibowitzové: nahý John Lennon na ní leží schoulen do prenatální polohy vedle oblečené Yoko. Lennon ji chtěl použít na některou ze svých příštích desek. "To je přesně náš vztah," reagoval na snímek z polaroidu, když si jej 8. prosince 1980 prohlížel.
    Není divu, že ho Yoko doprovázela i na natáčení Beatles. Jeho spoluhráči tím rozhodně nebyli nadšeni. Nejvíc je pobouřil, když Yoko v době svého rizikového těhotenství sledovala celé natáčení z lůžka umístěného přímo ve studiu, nad postelí měla dokonce zavěšený mikrofon, kdyby cítila potřebu se k písním Beatles jakkoli vyjádřit. Už navždy si ponese cejch té, která zapříčinila rozpad skupiny.

NEVĚŘÍM V BEATLES    

    Nejprve Ringo Starr, pak George Harrison. Na Lennona padla nespokojenost s Beatles již v průběhu natáčení Bílého dvojalba. Nahlas to však vyslovil až o rok později. Právě se vrátil z Torontského rock'n'rollového revivalového festivalu, kde představil narychlo sestavenou kapelu Plastic Ono Band a novou píseň Cold Turkey. Chtěl ji na příští singl Beatles, ale kapela otevřenou zpověď narkomana pokoušejícího se zbavit svého návyku na heroin odmítla. "Odcházím," oznámil Paulovi. Přesvědčil ho, aby to alespoň neříkal veřejně. Lennon souhlasil. A o půl roku později si to vyčítal, to když McCartney v souvislosti s vydáním svého eponymního alba oficiálně sdělil světu, že on s kapelou končí. "Byl jsem blázen, že jsem neudělal to samé, co Paul - nepoužil svůj odchod od Beatles k prodeji své desky."
  
Beatles skončili. John Lennon měl v té době na svém kontě už čtyři desky s Yoko Ono a několik společných avantgardních filmů.
    Svou první desku vydali John a Yoko v listopadu 1968, devětadvacetiminutovou koláž zvukových efektů, dialogů a hudebního experimentování. Album Unfinished Music No. 1: Two Virgins zaujalo pouze nejskandálnějším obalem v rockové historii: fotografiemi zobrazujícími nahého Lennona a Yoko Ono. Později bylo prodáváno v obyčejném hnědém obalu.

    Krátce po vydání Two Virgins Yoko potratila. Dříve, než s Johnem v tajnosti pochovali čtyřiadvacet týdnů starý plod, kterému dali jméno John Ono Lennon II., nahrál otec slábnoucí tlukot srdce svého dítěte. Zvukový záznam se o pouhých pět měsíců později objevil pod názvem Baby's Heartbeat na druhé desce Johna Lennona a Yoko Ono, dostala název Unfinished Music No. 2: Life With The Lions a obsahuje recitace novinových zpráv o slavné dvojici (No Bed For Beatle John), hrátky s rádiem (Radio Play) či záznam živého vystoupení Johna a Yoko v Cambridgi. Ani o tento experimentální výprodej soukromí však nebyl příliš velký zájem. Stejně jako o Wedding Album vydané v témže roce, které dokumentovalo sled událostí kolem svatby Johna a Yoko, byli oddáni 20. března 1969 na britském konzulátu na Gibraltaru. "Bylo to, jako bychom sdíleli naši svatbu s každým, kdo to chtěl. Neočekávali jsme, že z toho bude hit."
   Jedinou veřejností přijatou nahrávkou vydanou za časů Beatles tak bylo album The Plastic Ono Band: Live Peace In Toronto 1969 s nebesky modrým obalem a mírovým kalendářem pro rok 1970, nadepsaným Rok 1 A.P. (After Peace, tedy Po uzavření míru). Přinášelo záznam z rock'n'rollového revivalového vystoupení, kde Lennon prvně představil svou novou kapelu; bylo ovšem nutné nejdřív vystříhat některé rušivé vokální projevy Yoko Ono.
    A pak tady samozřejmě byly dodnes tak rozporuplné politické aktivity obou umělců. Postelová mírová kampaň během jejich líbánek. Založení Nutopie, země bez hranic. Proslulý bagismus (od slova bag, tedy pytel, ve kterém John a Yoko bojovali za světový mír). Vysmívali se jim, i jejich názorům. To když Yoko Ono při demonstraci za ukončení války ve Vietnamu vyzívala Severní Vietnam, aby napadl Spojené státy. To když je americký karikaturista Al Capp kritizoval za bezmeznou naivitu argumentem, že nacistickému holocaustu by beztak žádné sezení v posteli nezabránilo, a Yoko Ono zcela vážně odvětila: „Kdybych byla v Hitlerově době mladá Židovka, propracovala bych se do jeho blízkosti a stala se jeho milenkou. Po deseti dnech v posteli by přistoupil na můj způsob uvažování.“ Na druhou stranu právě v době mírové kampaně Bed-in Lennon složil a nahrál píseň Give Peace A Chance, dodnes jeden z jeho největších hitů.
    První Lennonovo písničkové album se objevilo na vánočním trhu roku 1970. Jmenovalo se John Lennon: Plastic Ono Band. Ale lidé mu říkali Sgt. Lennon nebo Primární album, podle léčebné metody doktora Arthura Janova. V úvodní písni vzýval Lennon svou matku, ve skladbě God účtoval s Beatles, v Hold On opěvoval samotu jako zdroj síly, ve dvou případech vyzpívával svou lásku k Yoko. Podle většiny odborníků je to dodnes nejlepší album jeho sólové kariéry, sám Lennon s tím do konce svého života souhlasil. Potvrdilo, že od něj lze očekávat nemožné. Dokonce i následující album Imagine, jehož idealistická titulní skladba je dodnes Lennonův nejslavnější pobeatlesovský hit, bylo hodno nejtalentovanějšího Beatla, přestože sám Lennon připouštěl, že je „výrazně  horší, protože je zabaleno do líbivých zvukových efektů a zaplaveno smyčcovými nástroji.“V té době už žil ve Spojených státech, rodnou Anglii opustil nedlouho před vydáním Imagine. Už nikdy se tam nevrátil.

ČTVRTÝ ROK PO MÍRU

    23. ledna 1973, válka ve Vietnamu skončila. Lennonova malá soukromá válka právě začínala. Nejprve mu bylo doručeno úřední rozhodnutí - do šedesáti dnů musí opustit Spojené státy, Yoko byl naopak pobyt povolen na neomezenou dobu. O pár měsíců později došlo na čtyři roky starý právní spor, podle hudebního publicisty Morrise Levyho byla Lennonova skladba Come Together pouhým plagiátem písně Chucka Berryho You Can't Catch Me. A stejně jako v případě George Harrisona, i tentokrát soud rozhodl v neprospěch bývalého člena Beatles.
    A pak tady byla Yoko, její umělecké ambice a pocit méněcennosti, velmi přesně to vyzpívala v singlové písni Mrs Lennon z alba Fly, kde si stěžuje, jak je její individualita zastíněna Johnovou slávou. Tehdy tomu tak bylo, tehdy se její album vůbec nedostalo do hitparády, které kralovala manželova deska Imagine. Tehdy. Nyní však Lennon bezcílně bloumal bytem, zatímco Yoko během několika týdnů napsala na dva tucty písní, své nové dvojalbum feministických protestsongů Approximately Infinite Universe si nahrála a vyprodukovala sama. Nebyla to komerčně úspěšná deska, ale hravě zastínila neúspěch alba Fly, desky, na které s Yoko spolupracoval Lennon. Dokázala to sama. A okamžitě se s kytaristou a producentem Davidem Spinozzou pustila do příprav dalších nahrávek. I Lennon začal shromaždovat písně pro své následující album Mind Games, otevřeně však přiznával: "Buď píšu písničky, nebo je nepíšu. Začíná to být fuška." Čtvrté Lennonovo album po rozchodu Beatles vyšlo v listopadu onoho nešťastného roku. "Nemá žádné hlubší poselství. Jediný důvod, proč natáčím alba, je ten, že se to ode mne očekává."
   Lennonovi tenkrát na invenci jistě nepřidal ani rozchod s Yoko. Nastěhovali se v té době sice do dnes legendární Dakoty na rohu 72. ulice a západního Central parku, ale zatímco Lennon natáčel v newyorských studiích písničky jako Freda Peeple, pustila se Yoko Ono do milostného vztahu se Spinozzou. Zříci se tak úplně Lennona však nechtěla. Angažovala proto do svých služeb čínskou asistentku May Pang, kterou pověřila specifickým úkolem - býti Lennonovou milenkou. Yoko pečlivě zrežírovaný vztah kontrolovala pravidelnými telefonáty z New Yorku. Lennon se sice pokusil v průběhu tohoto období natočit s producentem Philem Spectorem kolekci starých klasických rock'n'rollů, ale mnohem častěji zdobil bulvární deníky svými opileckými skandály. Natáčení se nakonec rozplynulo v mlžném oparu alkoholu, drog a všeobecného zmatku. To však už Lennon skládal písničky pro své nové autorské album Walls And Bridges. Výsledek se zdařil: singlová Whatever Gets You Through The Night se stala prvním Lennonovým hitem v jeho sólové kariéře, album bylo stejně úspěšné jako Imagine. Lennonovi to vrátilo ztracené sebevědomí. Dokonce se znovu pustil do svého projektu rock'n'rollových písní a nátočil dvanáct klasických skladeb, které tolikrát obezpíval v začátcích Beatles. Deska s prostým názvem Rock'n'roll měla úspěch u kritiky i posluchačů, byť Lennon krátce před svou smrtí na adresu posledních tří alb pohrdavě řekl: "Čím míň jsem se ukazoval na světle, tím větší sračky jsem nahrával." Na pět let to bylo jeho poslední album.

GET BACK    

    Zatímco John Lennon bojoval sám se sebou, Yoko Ono se vydala na japonské turné, o její koncerty však byl pramalý zájem. Pochopila; že její kariéra je možná jen po boku slavného manžela. „Odloučení pomohlo“ hlásal Lennon celému světu usmíření s Yoko. Lennon v té době přestal pít a přešel na přísnou makrobiotickou životosprávu. Dodnes se říká, že nebýt návratu Yoko Ono do jeho života, zabil by ho alkohol nebo drogy. V den jeho pětatřicátých narozenin mu Yoko Ono porodila syna, který dostal jméno Sean Taro Ono Lennon. O rok později mu bylo uděleno povolení k trvalému pobytu v USA, v roce 1981 by si směl zažádat o americké občanství. V té době se definitivně stáhl db ústraní. "Můj příspěvek společnosti jsem už odvedl, teď se budu věnovat rodině," vyhlásil veřejně. Odmítl dokonce i režiséra Francise Forda Coppolu, který jej žádal o hudbu k filmu Apocalypsa. Celé dny trávil sledováním televize, četbou, kouřením a spánkem. Teprve ze své dovolené v roce 1980 si přivezl několik nových písní. Začíná se mluvit o velkém návratu Johna Lennona, časopis Newsweek otiskl první interview po pěti letech. V Honolulu se jeden výtisk s tímto rozhovorem dostal do rukou dlouholetého fanouška Beatles - psychicky narušeného Marka Chapmana. S pistolí v kapse odletěl do New Yorku. Každé ráno zde hlídkoval před Lennonovým domem, dlouho marně.
    Na trhu se mezitím objevilo nové album Johna a Yoko. Kritika byla nemilosrdná: "Celá věc páchne nudnou sterilitou... je to prabídná deska." Po Lennonově smrti bude oceněna prestižní cenou Grammy jako album roku. Za podstatně zajímavější zprávu té doby je proto pokládáno Lennonovo přísežné prohlášení - Beatles uspořádají počátkem osmdesátých let společný koncert! To bylo 28. listopadu. O deset dní později se Marku Chapmanovi konečně podařilo zastavit před domem Johna Lennona a nechat si podepsat album Double Fantasy. „To je všechno, co chcete?“ zeptal se tehdy Lennon. „Díky, Johne,“ dostal ze sebe ohromený Chapman. Bylo pět hodin odpoledne, Lennonovi odjížděli do studia. Když se vraceli, ozval se z kouta chodby výkřik: "Pane Lennone!" Než se stačil otočit, byl pětkrát střelen do zad a ramen. Jeho poslední slova byla: "Střelili mě! Střelili mě!" V Rooseveltově nemocnici byli lékaři nuceni už jen konstatovat Lennonovu smrt. Mark Chapman byl zatčen bez odporu, v ruce svíral Salingerovu knihu Kdo chytá v žitě. Na policejní stanici pak do protokolu uvedl: "Ne mohu uvěřit, že jsem byl schopen to udělat." 10. prosince byl John Lennon zpopelněn ve Ferncliffském krematoriu, osud urny je nedoložen, podle některých zpráv byla tajně pohřbena v Británii.
    22. června 1981 byl Mark Chapman shledán vinným z vraždy druhého stupně a odsouzen k doživotí v Attica State Prison s možností požádat po dvaceti letech o prominutí zbytku trestu. Stalo se tak letos v říjnu, jeho žádost byla zamítnuta. Opakovat ji smí až za další dva roky. Mimochodem možnost propuštění Lennonova vraha na svobodu vyvolala takovou vlnu pobouření, že se na internetu na několik hodin objevila výzva ke sbírce na nájemného zabijáka, který by v případě Chapmanova úspěchu učinil spravedlnosti zadost. Podle internetového průzkumu se dodnes jedenapadesát procent lidí domnívá, že by pětačtyřicetiletý vrah nikdy neměl vyjít z brány vězení.

LENNON FOR SALE

     Lennonovo vyprodávání začalo dřív, než oschly slzy na zarmoucených tvářích fanoušků. Už několik hodin po pohřbu pronikly na veřejnost fotografie Lennonova těla na marách; zřízenec krematoria je tisku prodal za deset tisíc dolarů. Společnost Rickenbacker Guitars dala do prodeje speciální řadu elektrických kytar Johna Lennona, jeho jméno nese liverpoolská lokomotiva, část Central Parku poblíž Dakoty byla přejmenována na Strawberry Fields. V New Yorku byla k zhlédnutí divadelní hra Den, kdy zastřelili Lennona. Na knižním trhu se rychle objevila kniha Lennonova biografie od muže, který Yoko Ono vykládal taroky, došlo i na album poct skupině Beatles s karikaturou Marka Chapmana na obalu. Řada muzikantských kamarádů začala zhudebňovat svůj smutek: Billy Joel, Elton John, Queen, Pink Floyd, dokonce i Oldfieldův velký hit Moonlight Shadow je poctou Lennonovi. Stranou nezůstal ani Paul McCartney, který svému příteli věnoval píseň Here Today.
    Nejaktivněji však truchlila samotná vdova. Již tři měsíce po vraždě svého chotě vydala nahrávku Walking On Thin Ice, kterou s Johnem dokončila necelou hodinu před jeho smrtí, na půlroční výročí Lennonovy vraždy připravila vydání alba Season Of Glass, na obal použila fotografii Lennonových zakrvácených brýlí a skladbu No No No uvedla výstřely z pistole. I v devadesátých letech jí však Lennonova smrt vynášela. Na výstavě nazvané Krvavé objekty byly k vidění jeho zakrvácené brýle a bronzové repliky kulkami provrtané košile, kterou měl Lennon na sobě, když byl zastřelen. Mírovou píseň Instant Karma! poskytla k reklamnímu šotu firmy Nike, slova o tom, že všichni záříme jako měsíc, hvězdy a slunce, teď propagovala tenisky.
         

KANONIZACE     

   19. ledna 1994 uvedl Paul McCartney svého bývalého přítele do Rockové síně slávy. Poprvé od Lennonovy smrti se na veřejnosti objevil ve společnosti Yoko Ono. Ta zbylým členům Beatles předala demosnímky několika Lennonových skladeb, patnáct let po Lennonově smrti tak jeho hlas opět ožil na albu The Beatles Anthology. A 8. prosince 2000 odhalil Fidel Castro na Kubě sochu Johna Lennona, ještě před pár lety tam byly jeho písně zakázány. Pověstný sarkastik by se jen smál.

 

Z časopisu Reflex 52/00